Orel z Diyarbakiru
Orel z Diyarbakiru však není pouze o válce, ale také o počtu meteoritů, které každý rok dopadají na zem, o lásce, hazardu i množství munice vystřelené na Sarajevo, o Afroditě a Anzuovi – orlovi se lví hlavou, o hranicích chaosu a času, který potřebuje kulka snajpra, aby urazila tři kilometry.
Autofikční román francouzského spisovatele, fotografa a filmaře Hervého Jakubowicze Orel z Diyarbakiru vypráví pohnutý příběh válečného fotografa, který si po zkušenostech z konfliktu ve Rwandě slíbí, že nikdy více nevstoupí do válečné zóny. Životní okolnosti ho však po letech znovu nasměrují do války – do iráckého Mosulu, který je zrovna bombardován.
Napůl dokumentární a napůl fiktivní příběh knihy se opírá o silné fotografie pořízené Jakubowiczem během jeho dřívějšího působení ve válečných a krizových zónách. Příběh nás zavádí do Kurdistánu, bývalé Jugoslávie, ale i New Yorku, Paříže, Prahy nebo Bangkoku, kudy prošel i sám Jakubowicz, zaznamenávaje konflikty 90. let a později i válku v Iráku v letech 2016 a 2017. Kniha přináší cenná a emotivní svědectví z let 1991–2017 nejenom o geopolitické situaci na Blízkém východě, ale i zajímavou reflexi světového dění za posledních třicet let. Vedle nonfikční roviny textu prosvítají knihou také silné emotivní a úvahové pasáže, které od reálného dokumentárního záznamu jdou oddělit jen stěží.
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
